Soundbary jsou podlouhlé reproduktory, které představují skvělé řešení, jak si doma vylepšit kvalitu zvuku z televize či přehrávačů hudby. K dostání jsou velmi kvalitně hrající i skvěle vypadající kusy a za obstojný soundbar nemusíte utratit vysokou částku. Zjistěte, jak si správně vybrat.
Požadavky
Nejprve je potřeba si ujasnit, co od soundbaru vlastně čekáte. Chcete zkrátka jen vylepšit zvuk své televize, požadujete reprodukci jako z domácího kina nebo si potrpíte na vysoce kvalitní poslech hudby v bezdrátových formátech? Promyslete si také, jaká zařízení budete se soundbarem používat a do jak velké místnosti ho plánujete umístit. Od těchto aspektů by se primárně měly odvíjet parametry i cena zařízení, ačkoli samozřejmě neplatí, že dražší automaticky znamená lepší.
Nejvěrnější zvukový zážitek a prostorový dojem vám poskytne kvalitní domácí kino. Samozřejmě si ale musíte pouštět takové filmy, které podporují vícekanálový zvuk. V porovnání s běžnou reprodukcí z televize je ale obrovským skokem i klasický soundbar, jehož výhodou je navíc celistvost, jednoduchost instalace a obvykle také cena. Nemusíte řešit, jak vše rozmístit, aby to akusticky ladilo, a rozvádět po bytě kabeláž. Jakousi střední cestou jsou pak vícekanálové soundbary s dodatečnými zadními reproduktory, které můžete využívat jen v případě potřeby.
Vlastnosti a rozměry ozvučeného prostoru
Důležitým aspektem jsou také parametry místnosti, kde bude soundbar umístěn. Platí, že čím větší prostor, tím výkonnější soundbar, naopak do menších pokojů nemá příliš smysl kupovat předimenzované zařízení. V úvahu ale berte i akustiku místnosti a šířku stěn, respektive to, co je za nimi a jak moc tím směrem prostupuje hluk. V běžně odhlučněných bytových domech se snadno může stát, že i při relativně nízké hlasitosti bude zvuk slyšet u vašich sousedů.
Počet kanálů
U každého soundbaru se setkáte s číselným označením počtu kanálů, například 2.0 nebo 5.1. První číslo označuje množství reproduktorů, druhé pak subwooferů, jež se starají výlučně o basy.
Základem je u nejlevnějších soundbarů 2.0, technicky ale není možné takto vytvořit příliš kvalitní zvuk. Lépe jsou na tom soundbary 2.1, jež sice svými výkony většinou neohromí, ale cenově i rozměrově bývají příznivé a mnoha uživatelům bohatě postačí.
Soundbary 3.0 mají třetí reproduktor určený speciálně k reprodukci mluveného slova, což v případě používání s televizí mnoho uživatelů ocení. Rozložení 3.1 pak dobře zvládá jak mluvené slovo, tak i hutnější zvuk díky subwooferu.
Další varianty typu 4.1, 5.1 a 7.1 již využívají více reproduktorů rozmístěných po prostoru, čímž zejména u filmů vytváří mnohem uvěřitelnější a věrohodnější zvuk srovnatelný s domácím kinem. Více reproduktorů ale samozřejmě znamená i složitější zapojení a větší prostorovou náročnost. U soundbarů typu 7.1 je navíc s ohledem na akustiku již poměrně problematické dosáhnout vyrovnaného projevu.
Výkon RMS
Udává maximální výkon ve wattech (W), při němž jsou reproduktory schopné dlouhodobě bez poškození hrát. Přeneseně se tedy tento parametr odráží na hlasitosti i kvalitě zvuku soundbaru, avšak zejména ve druhém případě jej nelze brát jako jediné měřítko. Pokud je přítomen subwoofer, výkon se dělí mezi něj a reproduktory. Pro běžnou domácnost je optimem zhruba 200 až 300 W, pro ozvučení větších prostor pak 400 W i více.
Výkon subwooferu
Také v případě samotného subwooferu se výkon udává ve wattech a čím je vyšší, tím hlasitější bude reprodukce basů. Většinou se s narůstajícím výkonem zvedá i kvalita, nemusí to však být pravidlem, zejména pak tehdy, je-li předimenzovaný subwoofer zakryt v nekvalitní konstrukci, jež se při nastavení vyšší hlasitosti chvěje.
Kvalita zvuku
Stejně jako u nákupu klasických reproduktorů či sluchátek platí, že skutečnou kvalitu zvukového podání z tabulek jednoduše nezjistíte. I v tomto případě je jasné, že nejlépe ji prověříte až reálným poslechem, případně vám napoví uživatelské recenze. Dbejte také na to, jestli je zvuk orientován na basy, nebo naopak sází na vyváženost. První jmenovaná možnost vám bude vyhovovat u většiny filmů a elektronické hudby, druhá je zase vhodnější pro mluvené slovo a klidnější muziku.
Konektivita
Podle toho, s jakými zařízeními budete soundbar používat, zjistěte, jaká je nabídka bezdrátových a kabelových způsobů připojení. Například pro připojování telefonu je vhodný Bluetooth nebo Wi-Fi, s televizí je ale lepší soundbar propojit HDMI konektorem či klasickým 3,5mm jack konektorem.
Optický a koaxiální vstup - tyto konektory využívají k přenosu obrazu či zvuku starší televize bez HDMI konektoru.
Bluetooth - umožní bezdrátově připojit telefony, tablety či další zařízení. Pozor na to, jestli soundbar dokáže být spárován pouze s jedním nebo více přístroji. Ve většině případů naštěstí platí druhá možnost.
Wi-Fi/LAN - můžete skrze soundbar přehrávat zvuk ze všech ostatních zařízení v téže síti. Jde v zásadě o pohodlnější variantu Bluetooth s větším dosahem, který zde přímo závisí na dosahu Wi-Fi signálu. Soundbar se může připojovat buď bezdrátově právě přes Wi-Fi, nebo pomocí klasického ethernetového kabelu vedeného z modemu či routeru.
HDMI - konektor, který umožňuje oboustranné propojení s televizí pro přenos zvuku i obrazu.
USB - konektor určený především pro paměťová média, jako jsou flash disky či pevné disky. Umožní jednoduše přenášet multimédia do soundbaru.
NFC - slouží k rychlému spárování s jinými zařízeními pouhým dotykem.
3,5mm jack - jde o klasický audiokonektor známý například z většiny mobilních telefonů, skrze který můžete jednoduše připojit různá zařízení od hudebních přehrávačů až po televize. Také slouží k připojení sluchátek.
RCA vstup - s tímto výběhovým typem konektoru pro přenos obrazu a zvuku se můžete setkat například u starších televizí. Obvykle jsou přítomny buď dva vstupy pro zvuk, případně ještě třetí právě pro obraz.
Rozměry a hmotnost
V závislosti na plánovaném umístění subwooferu si prověřte jeho rozměry. Kromě šířky se zaměřte také na hloubku i výšku. Hmotnost je pak důležitá zejména při umístění na polici či do držáku na stěnu, kde je nosnost obvykle limitovaná.
Design a barva
Soundbary často slouží i jako stylový doplněk interiéru. Výrobci si za vzhled samozřejmě rádi nechávají připlatit, proto jej neberte jako jediné kritérium, na druhou stranu elegantní soundbar sladěný s interiérem může být velmi působivý. Na trhu se setkáte nejčastěji se soundbary z různých typů plastů či dřeva, méně obvykle pak i z kovů. Výjimkou nejsou ani kombinace více materiálů.
V každém případě by tělo soundbaru mělo být bytelné a materiál nesmí rezonovat ani při nastavení vyšší hlasitosti. To samozřejmě nejlépe ověříte vyzkoušením v praxi, případně se o tom dočtete v uživatelských recenzích. Nabídka je velmi pestrá i co do odstínů, od klasických černých a šedých přes přirozené barvy dřeva až po různá výrazně barevná provedení.
Další funkce
Subwoofer - je součástí kvalitnějších soundbarů. Jde o reproduktor hrající primárně nízkofrekvenční zvuky neboli basy. Tím se výrazně zvyšuje celková kvalita produkce a oceníte to jak u filmů, tak i hudby. Subwoofer může být buď vestavěný, nebo externí v podobě menšího "boxu", jež se obvykle umisťuje pod soundbar nebo vedle něj. První varianta má výhodu v elegantnějším designu, avšak zvukově ve srovnání s dedikovaným subwooferem neobstojí. Záleží tak na vás, jestli preferujete elegantní a celistvý vzhled nebo vám jde primárně o zvuk.
Noční režim - technologie označovaná též jako DRC utlumuje a vyrovnává výraznější frekvence takovým způsobem, že zvuk méně prostupuje stěnami. Funkce je vhodná zejména tehdy, pokud obýváte dům nebo byt s tenčími stěnami.
Multiroom - technologie, která umožní navzájem bezdrátově propojovat reproduktory v domácnosti skrze Wi-Fi.
FM Tuner - pokud jste posluchači rádia, soundbar s touto funkcí vám umožní naladit vaši oblíbenou stanici.
Podpora MP3/WMA/FLAC - budete-li na soundbaru přehrávat hudbu přímo z nějakého média, například flash disku či paměťové karty, zjistěte si, jaké dané zařízení podporuje formáty. Základem je klasický MP3, nezřídka kdy se ale setkáte i s hudbou uloženou jako WMA či WAV, náoční posluchači by pak měli vyžadovat i podporu bezztrátových formátů, jako je třeba FLAC.
Možnost ovládání na dálku - mnoho soundbarů umožňuje využít nějakou formu dálkového ovládání, což je pohodlné především pro rychlou úpravu hlasitosti nebo přeskakování písniček. Klasickým řešením je dálkový ovladač, moderní soundbary ale umožňují i ovládání skrze telefon po připojení přes Bluetooth či Wi-Fi.
Cena
Nejlevnější soundbary, o nichž má smysl uvažovat, koupíte v průměru za 2 000 Kč. Obvykle jde o zařízení s počtem kanálů 2.0 a do obývacího pokoje k televizi jsou pro běžného uživatele zcela dostačující po stránce hlasitosti i kvality zvuku. Soundbary pro náročnější posluchače nebo ozvučení většího prostoru, najdete v cenové relaci zhruba na 6 000 až 10 000 Kča obvykle zahrnují subwoofer. Ty nejkvalitnější pak cenou mohou přesáhnout i hranici 20 000 Kč.